Biologické účinky plazmatu

Plazmová medicína zažívá v posledních pěti letech prudký rozvoj, kdy se už výsledky získané na modelových situacích začínají uplatňovat v klinické praxi. Řízení kvality potravin pomocí netermálního plazmatu za atmosférického tlaku začíná konkurovat klasickým chemickým a radiačním metodám ošetření zemědělských plodin určených k okamžité spotřebě. Inaktivace mikroorganismů, dekontaminace a sterilizace plazmatem se rychle začíná vyrovnávat chemickým a tepelným metodám. Ovlivnění klíčivosti osiva ošetřením v plazmatu snižuje zátěž životního prostředí ve srovnání s klasickými chemickými metodami. Skupina zabývající se biologickými účinky plazmatu je vedená Dr. Vítězslavem Kříhou.

Pinče

Uskutečnění termojaderné fúze je jednou z velkých výzev současné fyziky plazmatu. Napodobit v pozemských podmínkách reakce, které probíhají v nitrech hvězd, bylo řešením energetických potřeb lidstva na velmi dlouhé období. Fúzní experimenty se ubírají několika směry – fúze magneticky drženého plazmatu (například v tokamacích a stelarátorech), inerciální fúze (například iniciovaná laserem) nebo fúze v pinčích – válcových strukturách komprimovaných vlastním magnetickým polem. Skupina pinčů na katedře fyziky je vedená profesorem Kubešem.

Elektrické výboje za atmosférického tlaku

Výzkum elektrických výbojů za atmosférického tlaku je orientován na fyzikální procesy a aplikace nerovnovážných elektrických výbojů pro ekologické aplikace. Jedná se především o koronové výboje a různé variace dielektrických bariérových výbojů. V současné době je pozornost soustředěna zejména na generaci ozonu těmito typy výbojů, na synergii generace ozonu elektrickým výbojem v přítomností fotokatalyzátorů a na studium procesů spojených s vlivem generace tepla na účinnost těchto procesů. Skupina elektrických výbojů za atmosférického tlaku je vedená profesorem Pekárkem.

Numerické simulace

Numerické simulace umožňují ověřovat teorie, sledovat různé děje probíhající v plazmatu a interpretovat výsledky experimentů. Počítačová simulace může pomocí stejného kódu sledovat jevy jak v laboratorním, tak vesmírném plazmatu. Na katedře jsme zaměřeni zejména na Particle in Cell simulace a Monte Carlo simulace. Jedním z velkých problémů současnosti je pochopení rekonekcí a turbulencí magnetického pole na mikroskopické úrovni. Skupina teorie a numerických simulací je na katedře vedená prof. Petrem Kulhánkem.